• Orig. názov: Requiem for a Dream
• Žáner: psychologický
• Krajina pôvodu: USA
• Dĺžka: 102 min.
• Odporúčaná prístupnosť: tento film je nevhodný pre maloletých do 15 rokov
• Oficiálna stránka: http://www.requiemforadream.com/

• Réžia: Darren Aronofsky
• Scenár: Darren Aronofsky, H. Shelby Jr.
• Kamera: Matthew Libatique
• Hudba: Clint Mansell
• Hrajú: Ellen Burstyn, Jared Leto, Jennifer Connelly, Marlon Wayans, Christopher McDonald, Louise Lasser, Marcia Jean Kurtz

Obsah:

Vdova Sara Goldfarb žije na Coney Islande a ľahko podlieha mámeniu televíznych programov. Práve teraz drží diétu, aby sa mohla zúčastniť jednej zo show. Jej milý ale bezmocný syn Harry má novú priateľku Marion a spoločne sa snažia čeliť bolestnej realite útekom do snov. Ani Harryho najlepší priateľ Tyrone, ktorý sa živí predajom drog, nemá ľahký život. A tak sa štvorica ľudí, ktorým osud neprial šťastie, točí v bludnom kruhu bezmocnosti a beznádeje.

Drama amerického nezávislého filmaře Darrena Aronofského Rekviem za sen je příběhem čtyř lidí, kteří propadnou závislosti na návykových látkách. Milenci Harry a Marion a jejich černošský kamarád Tyrone se chtějí vymanit ze šedi každodennosti a osudným se jim stane bílý prášek. Osamělé Harryho matce zatelefonují z televize, že byla vybrána do televizní show. Žena se na příslib upne a rozhodne se zhubnout do starších svátečních šatů s pomocí hubnoucích pilulek, jejichž dávky začne zvyšovat... - Film charakterizují především zajímavé formální postupy a techniky. Autor použil vertikální a horizontální dělení obrazu, zrychlené a zpomalené záběry, makrodetaily, netradiční úhly kamery, objektiv rybí oko apod. Dvě dějové, mírně prolnuté linie se střídají po krátkých úsecích. Dílčí sekvence se vyznačují ultradynamickým tempem střihu a vyhrocenou smrští zvukových efektů. Této neurotizující součinnosti několika vrstev filmového výrazu sám Aronofsky říká „hip-hop montage“, jež vrcholí v závěrečné, dramaticky nejvypjatější části filmu. Během tří ročních dob se čtveřice aktérů promění v lidské trosky a všichni nezadržitelně směřují k záhubě. Snímek chmurného, až tragického vyznění je nepochybně zajímavou audiovizuální podívanou, silně působící na divákovy smysly.
-dh-: Rekviem za sen – Filmový přehled

Snímek Darrena Aronofského Rekviem za sen, který se v roce svého vzniku stal hojně diskutovanou senzací, rozdělující publikum na zapřísáhlé fanoušky a striktní odpůrce, je strukturován jako frenetická smuteční skladba pro čtyři lidské osudy, jež trpce graduje během tří navazujících ročních dob.
Příběh strmého životního pádu židovské vdovy Sáry Goldfarbové, kterou castingový rutinér nepřímo dovede k závislosti na hubnoucích pilulích slibem, že bude moci vystoupit ve své milované televizní show, jejího syna Harryho, jeho nevyrovnané přítelkyně Marion a černošského parťáka Tyrona, kteří společně propadají drogám, ubíhá od přívětivého, nadějného léta přes depresivní, nejistou sezonu podzimu až po krutě deziluzivní zimu.
Klíčem k tomuto dílu ovšem není narativní linka, spíše jeho zbytnělý formalismus, místy záměrně dohnaný až na hranici exhibice. V rytmu hiphopové montáže V různých konfiguracích využívaným vizuálním emblémem díla, které lze žánrově charakterizovat jako čistou tragédii, je horizontální a vertikální dělení záběru. To má za účel zdůraznit synchronicitu jednotlivých dějů a fragmentarizací těl či objektů předznamenávat rozpady lidských vazeb. Zároveň se autor prostřednictvím cézur snaží vystihnout fakt, že stejně jako jsou falešné představy hrdinů o lepší budoucnosti, i jejich vztahy reprezentují pouhou iluzi vzájemnosti. V některých momentech režisér Aronofsky dokonce dělí plátno do dvou třetin vertikálně, přičemž nejspodnější třetina zůstává přeseknuta horizontálou – tady autor z formálního hlediska ruší běžné hranice obrazu a zároveň usouvztažňuje postavu a příčinu jejího chování. Zvolené postupy se významně vážou k ultradynamickému tempu střihu a vyhrocené smršti zvukových efektů. Této specificky útočné a neurotizující součinnosti několika základních vrstev filmového výrazu sám Aronofsky říká „hip hop montage“; v principu jde vlastně o zběsile nastříhaný sled obrazů, doprovázený příslušnými (často hypertrofovanými) zvukovými efekty, které mají simulovat hekticky či opakovaně prováděnou akci.
Všechna tato vizuální ekvilibristika, čítající obrazové deformace (chvění obrazu jak po zásahu elektrickým proudem) a různé typy interpunkce, sice chvílemi působí příliš invazivně, nelze ji však označit za laciný naschvál nebo samoúčel. Mnohem spíše jde o rafinovaně excentrický způsob, jak nahlédnout do nitra postav, a také o pokus maximálně emočně stimulovat diváka.
(...) Znamenitá je nejen práce se zvuky a ruchy, ale i hudební stopa, jež je dílem elektronického specialisty Clinta Mansella a aranžérského i interpretačního mistrovství Kronos Quartetu (viz proslulý ústřední motiv). Místy muzika jen nervně bublá klávesovými rejstříky či abstraktními hiphopovými beaty, jindy duní ambientními stěnami ryze atmosférického charakteru, zatímco v závěru panicky tryská z dřevěných těl smyčců.
Stuchlý, Aleš: Rekviem za sen / Filmové listy Projekt 100 - 2009